p>Serhij Abramyk
© Serhij Abramyk, 2023
ISBN 978-5-0059-3194-8
Created with Ridero smart publishing system
Předmluva
Knihu Osvětlující poslání jsem napsal, abych objasnil cestu pravdy, kterou se náboženství, politika a ti, kdo je podporují, snažili umně potlačit a překroutit ji svými výmysly pro své vlastní zlé účely. Díky snaživému úsilí upřímných učenců bylo možné zbavit se většiny náboženských, politických a ideologických lží z existujících písem. Kéž myšlenky a činy spravedlivých lidí z minulosti uvedené v této knize vedou zbožnou komunitu v jejím boji za spravedlivou věc jejich Boha. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině, zejména mamince, za podporu, za jejich lidské vlastnosti, se kterými mě vychovali, a za to, že upřímně věří v mé schopnosti.
Abramyk Serhij Romanovyč
Úvod
Jelikož z Boží vůle asteroid Apophis se přibližuje, aby zasáhl Zemi, možná dokonce 13. dubna 2029, aby skoncoval se zlým systémem, život zachraňující informace a Nový Bohoprávní Zákon budou poskytnuty těm, kteří vzdychají nad každodenní ubohostí a touží po pravdě a spravedlnosti a chtějí se vyhnout nadcházejícímu soudnému dni. Žijeme v posledních dnech ohavné společnosti, která pohrdá vším dobrým, utápí se v modlářství a nemravnosti, utlačuje chudé, potřebné, přistěhovalce, vdovy a sirotky. Každý se správným smýšlením chápe, že Bůh není člověk, kterému se lze vysmívat. S cílem vychovat budoucí poslušné obyvatelstvo země, budou veřejně odhaleny všechny lži, zejména náboženské a politické, které stahují moderní společnost do hluboké propasti – a ať tam jdou všichni neúspěšníci. Ti z vás, kteří budou řídit tímto vedením, uniknou strašlivé pomstě Všemohoucího a vstoupí do nové éry bohoprávní vlády, kde spravedliví a mírumilovní lidé země budou mít konečně příležitost vybudovat lepší, spravedlivý svět a zažívat plnohodnotné požehnání našeho Boha na obnovené planetě.
Apophis je blízkozemní asteroid o průměru 370 m, s nadzvukovou rychlostí 30,728 km/s a silou sto tisíc atomových bomb. Pravděpodobnost jeho srážky se Zemí 13. dubna 2029 byla podle prvních odhadů 2,7%, což byl rekord na Turínské stupnici rizika pádu. Následná pozorování vyloučila možnost srážky, ale nedávná pozorování ukázala, že průlet v roce 2029 bude mnohem blíže, než se očekávalo, 31 200 km nad povrchem Země, mezi oběžnými drahami satelitů. Vzhledem k tomu, že taková vzdálenost v měřítku vesmíru je zanedbatelná, že asteroid se může v následujících letech nadále přibližovat k Zemi a že sebemenší gravitační přitažlivost Měsíce nebo dokonce kosmické lodi může změnit trajektorii asteroidu, závěr rozumného člověka by měl být jasný: dbejte varování Božího posla a připravte se na útěk do bezpečných zón Země! Poslové upřímně věřili v den ohnivého soudu. (Izajáš 66:15,16; 2. Petra 3:7; Mučednictví svatého apoštola Pavla 4; Korán 90:19,20) I když horko, tsunami, požáry a zemětřesení nejprve nezničí lidstvo, pak znečištění, radiace, divoká zvířata, nedostatek potravy, nemoci, boj o přežití atd. povedou ke zkáze moderní civilizace. (Amos 5:18—20) Jedinou možností útočiště je zóna přežití daleko od civilizace, od břehů moří, na vysočinách. Žádný bůh žádného náboženství nemůže nikoho spasit, protože všichni jsou falešní proroci, kteří klamou lidi a staví se proti Božímu poslu. Politici, kterým by mělo záležet na blahu svých občanů, jen vymýšlí neúnosné podmínky pro chudé a ty, kteří se snaží žít poctivě. Žádná vesmírná agentura nezabrání srážce asteroidu Apophis se Zemí, protože to bude slavný den Boží odplaty za všechnu jeho nezákonnost.
Vlevo: Porovnání nejlépe odpovídajících modelů konvexních a nekonvexních tvarů a některé dostupné radarové snímky (99942) Apophis; Vpravo: 13. dubna 2029 Koridor hypotetického rizika dopadu na základě výpočtů planetární obrany 2020—2021.
Odpustí nám Bůh naše hříchy prostřednictvím oběti smíření? Ne! Oběti jsou pohanské rituály, jejichž účelem je usmířit jejich bohy. Židé, muslimové i křesťané slaví svátky založené na těchto rituálech. Křesťané dokonce tvrdí, že Ježíš dal svůj život jako oběť za hříchy lidstva, podobně jako Abraham svázal svého syna Izáka, což je židovská textová vložka založená na pohanské mytologii. Tuto mytologii a lidské oběti přinesly do Středomoří Národy moře kolem 12. století př. n. l. z Ameriky. Toponymii měst Filištínů kteří byli jedněmi z Národů moře, lze snadno identifikovat na základě baskického jazyka, stejná narážka je i na toponymii domorodých Američanů. Jak smutné, že víru v oběť spasitele vymysleli krvežízniví indičtí okultisté! Bůh však lidem nikdy nenařídil, aby přinášeli lidské oběti. Poslové vždy varovali před takovým jednáním, protože poctivost, laskavost a dobré skutky jsou skutečnou cestou k Bohu. (Korán 2:83; Izajáš 58) Každý dělá chyby a vždy bude, takže místo falešného náboženského pokání nechť každý tvrdě pracuje na nápravě a přijímá spravedlivé pokárání. Ať se každý vyvaruje svátků zakořeněných ve zvířecích nebo lidských obětech, jako jsou Pesach, Velikonoce, Eid al-Adha atd., což jsou vlastně slavnostní démonické služení.
Náboženská a politická propaganda v Bibli
Je zjevné, že prvních pět knih Bible připisovaných Mojžíšovi bylo editováno několika zdroji, jak dokládá studie Juliuse Wellhausena v jeho Úvodu do dějin Izraele. Polovina obsahu těchto knih je věnována kultovním obětem a kněžství, které nepředepsal Mojžíš, který vedl v Egyptě nelítostnou revoluci proti správě faraona a kněží. Náboženské předpisy zákona, věštby, vyprávění a oběti bohům, které se vyvinuly v průběhu dějin, jsou převzaty z egyptských a fénických obětí, eposů, legend, spisů Sanchuniathonových atd. Knihy moudrosti: Job, Žalmy, Přísloví a Kazatel jsou z velké části inspirováni právě zmíněnými zdroji.
Autoři knihy Objevování Bible tvrdí, že na základě analýzy archeologických důkazů neexistuje žádná známka rozšířené gramotnosti nebo jakýchkoli jiných atributů plné státnosti v Judě – a zejména v Jeruzalémě – před koncem osmého století př. n. l. Učenci poukazují na kruhy spojené s Jeruzalémským chrámem, které chtěli udržovat náboženskou a ekonomickou kontrolu nad stále rozvinutějším venkovem. Takový ambiciózní plán vyžadoval aktivní a silnou propagandu. Ideologií a teologií pozdního monarchistického historika byla myšlenka, že izraelský kult by měl být zcela soustředěn v Jeruzalémském chrámu. Mnohé z toho, co je obecně přijímáno jako autentická historie – patriarchální příběhy, exodus, dobytí Kanaánu a dokonce sága o slavné sjednocené monarchii Davida a Šalomouna – je spíše kreativním vyjádřením mocného náboženského reformního hnutí, které vzkvétalo v Judském království. Vykopávky z devatenáctého a počátku dvacátého století kolem Chrámové hory v Jeruzalémě nedokázaly identifikovat ani stopy po legendárním Šalamounově chrámovém nebo palácovém komplexu. Architektonicky i keramicky to byli Omridové, nikoli Šalomoun, kdo postavil kvádrové domy v Megiddu spolu s komplexy v Jezreeli a Samaří. Vzpomeňte si na slavnou pasáž v 1. Královské 9:15, která popisuje Šalomounovu stavební činnost v Chacoru, Megiddu a Gezeru. Vzhledem k novému datování vrstev Megidda a přehodnocení archeologické historie severního království můžeme nyní s jistotou říci, že stavby podobné stájím v Megiddu pocházejí z doby Jeroboama II. V neposlední řadě jsou patriarchální vyprávění plná odkazů na pozdně monarchické reálie především ze sedmého století př. n. l.
Bulla krále Ezechiáše byla vykopána v roce 2015 n.l. na starověké skládce odpadků vedle Chrámové hory v Jeruzalémě. Nápis v paleo-ebrianském písmu zní takto: “Patří Ezechiášovi [synu] Achaze, judskému králi.” Bulla zobrazuje dvoukřídlé slunce se sklopenými křídly, obklopené dvěma symboly ankhu, symbolizujícími život. Tento nález odhaluje, že Ezechiáš, král Judy, byl modlář, že neměl nic společného s monoteistickou vírou v jednoho Boha a že příběhy o něm, například v jedné z knih Bible zvané Izajáš, byly vykonstruované a zlomyslně vložené politickými a náboženskými autoritami.
Jsou Jah nebo Jahve jména Boha, jak říká