se k ní už nikdy nevrátí. A teď byl tady, držel ji v náručí a cítil teplo jejího těla.
Neviděli se tak strašně dlouho a tak se teď v její blízkosti cítil znovu jako když se setkali poprvé. Byl to úžasný pocit a on v té chvíli sám sobě přísahal, že už nikdy nepromarní ani vteřinu času, kdy mohou být spolu.
„Gwendolyn,“ zašeptal jí do ucha.
„Thorgrine,“ špitla zpět.
Drželi se ve vzájemném objetí tak dlouho, dokud už to nemohli vydržet, jemně se odtáhli a políbili. Byl to velice vášnivý polibek. Oba díky němu na chvíli zapomněli na okolní svět.
„Ty jsi živý,“ řekla. „Jsi tady. Já tomu pořád nemůžu uvěřit.“
Mycoples zavrčela a zamávala křídly, čímž pozvedla povětrnostní podmínky na vrcholku věže na úroveň orkánu. Gwenina tvář odrážela strach.
„Neboj se jí,“ řekl Thor. „Jmenuje se Mycoples a je to nejhodnější drak, kterého znám. Bude přátelská i k tobě. Pojď, představím tě.“
Vzal ji za ruku a pomalu vedl k dračici. Gwenina ruka se třásla strachy, i když se snažila to zakrýt. Rozuměl jí. Byl to přece opravdový živý drak a byl blíž, než by si Gwen kdy ve svém životě pomyslela.
Mycoples si je oba prohlížela velkýma, rudě světélkujícíma očima, lehce vrčela a natahovala blanitá křídla do větru. Thor pocítil, že dračice žárlí. Anebo to byla jenom zvědavost?
„Mycoples, tohle je Gwendolyn.“
Mycoples pyšně odvrátila pohled.
Potom se ale rychle otočila zpátky a pohlédla Gwen přímo do očí, jako kdyby jí chtěla vidět do duše. Přiblížila čenich tak blízko, že se téměř dotýkal její tváře.
Gwen zalapala poděšeně pod dechu. Natáhla roztřesenou ruku a nejistě ji položila na dračí čumák, posetý tvrdými fialovými šupinami.
Následovalo několik napjatých vteřin, po kterých Mycoples konečně zamrkala, sklonila čenich, jemně jím se zájmem zatlačila proti Gwenině břichu a chvíli jej čumákem hladila.Thor nechápal, proč to dělá.
Potom se dračí hlava najednou opět velmi rychle odvrátila a zadívala se na vzdálený obzor.
„Je nádherná,“ zašeptala Gwen.
Podívala se na Thora.
„Už jsem nedoufala, že se někdy vrátíš,“ řekla. „Nevěřila jsem už.“
„Ani já ne,“ odpověděl. „Jenom myšlenky na tebe mě držely při životě. To byl můj jediný důvod to přežít a vrátit se.“
Znovu se objali. Vítr česal jejich vlasy a oni se chvíli tiše tiskli jeden k druhému.
Když se potom odtáhli, Gwendolyn si všimla, že je u Thorova opasku připevněn Meč. Znovu překvapeně zalapala po dechu, oči rozšířené úžasem.
„Ty jsi ho našel,“ řekla nevěřícně. „A uneseš ho.“
Thor pokýval hlavou.
„Ale jak to…“ začala a rázem se zasekla. Očividně toho na ní bylo příliš.
„Já nevím,“ odpověděl Thor upřímně. „Prostě jím normálně dokážu šermovat.“
Gwen si uvědomila něco dalšího.
„To ale znamená, že je Štít zase aktivní,“ řekla s nadějí v hlase.
Thor opět kývnul na souhlas.
„Andronicus je v pasti,“ odpověděl. „Už jsme osvobodili Silésii a oblast Králova Dvora.“
Radostně se usmála.
„To ty,“ řekla. „Ty jsi osvobodil moje města.“
Thor pokrčil skromně rameny.
„Byla to především tady Mycoples. A Meč. Já se s nimi jenom svezl.“
Gwen se rozzářila.
„A co lidí? Jsou v pořádku? Přežil někdo?“
Thor kývnul.
„Přežili mnozí a jsou v pořádku.“
Gwen během chvilky jakoby omládla.
„Kendrick na tebe čeká v Silésii,“ pokračoval, „stejně jako Godfrey, Reece, lord Srog a mnozí další. Jsou naživu a v pořádku. Město je zase svobodné.“
Gwendolyn se vrhla Thorovi kolem ramen a těsně jej objala. Okamžitě pocítil vibrace uvolnění, kterými byla zaplavena.
„Myslela jsem si, že už je to všechno zničeno,“ vzlykla, „ztraceno navždycky.“
Thor jenom zakroutil hlavou.
„Prsten přetrval,“ řekl. „Andronicus je na útěku. Vrátíme se a rozprášíme jeho armády nadobro. A potom postavíme všechno znovu.“
Gwen se od něj najednou odvrátila a upřela posmutnělý pohled na daleký obzor.
„Nevím, jestli se můžu vrátit,“ řekla váhavě. „Něco se se mnou stalo. Když jsi byl pryč.“
Thor ji vzal jemně za ramena a otočil ji zpátky k sobě.
„Já už o tom vím,“ řekl. „Tvoje matka mi to pověděla. Není to nic, za co by ses měla stydět.“
Gwendolyn se na něj už poněkolikáté podívala s výrazem nejvyššího překvapení.
„Ty to víš?“
Thor přikývnul.
„Nic to neznamená,“ řekl. „Miluju tě stejně jako předtím. Vlastně pořád víc a víc. Záleží na tom, co je mezi tebou a mnou. A to je nezničitelné. Pomstím tě. Zabiju Andronica vlastníma rukama. Ale tak jako tak, naše láska nikdy neskončí.“
Větu dokončoval už s Gwen opět kolem svého krku, který záhy zkrápěly další a další slzy štěstí.
„Miluju tě,“ pošeptala mu od ucha.
„Já tebe taky,“ odpověděl.
Když tam teď tak stáli, Thor pocítil obrovskou touhu ji konečně požádat o ruku. Jenže okamžitě se opět zarazil. Nemůže to přece udělat, dokud jí nepoví o svém temném tajemství. O tom, kdo je jeho skutečný otec.
Zaplavil jej zmatek a ponížení. Před chviličkou přísahal, že vlastnoručně zabije muže, kterého oba k smrti nenáviděli. A teď má přiznat, že jeho otec je jeden a ten samý?
Byl si skoro jistý, že jakmile to udělá, Gwendolyn jej za to bude už nadosmrti nenávidět. Nedokázal sebrat odvahu říct ji vše a hned ji zase ztratit. Ne po tom všem, čím si prošli. Na to ji příliš miloval.
Takže namísto toho sáhnul třesoucí se rukou do kapsy a vytáhl náhrdelník, který našel mezi dračími poklady. Měl zlatý řetízek a jako klenot zlaté srdce vykládané diamanty a rubíny. Podržel jej chvíli ve větru, zatímco Gwen se podivila nad tou krásou.
Potom ji obešel aby ji náhrdelník připnul kolem krku.
„Malý důkaz mé lásky,“ řekl.
Šperk