letech byli na několika cestách a misích, z toho nejpozoruhodnější byl Nepál a Honduras.
Kate to po chvíli vzdala a začala chodit po místnosti. Využila zasedací místnost a tabuli, aby si dělala poznámky, a doufala, že když bude všechno vidět napsané na jednom místě, mohlo by jí to pomoci soustředit se. Ale nepomohlo to. Žádný odkaz, žádné stopy, žádný jasný směr, kudy jít.
„Ty taky, co?” zeptala se DeMarco. „Nic?“
„Zatím nic. Myslím, že možná bychom měly spíše pracovat s tím, co máme, než se snažit najít něco nového. Myslím, že musíme přehodnotit tu látku. Zatímco forenzní nepřišli s ničím, možná by nám něco mohla ukázat samotná látka.“
„Nerozumím ti,“ řekla DeMarco.
„To je v pohodě,“ řekla Kate. „Já si tím taky nejsem jistá. Ale doufám, že budeme vědět, když to uvidíme.“
Kate poprvé pocítila opravdovou únavu, když spolu s DeMarcovou vyšly z policejní stanice a namířily si to do forenzní laboratoře. Byla to připomínka toho, že nespala asi sedmnáct hodin a že její pracovní den začal šíleně brzy. Před dvaceti lety by to nebyl žádný problém. Ale za pár týdnů měla oslavit své šestapadesáté narozeniny, čili vše bylo úplně jiné.
Cesta do laboratoře trvala jen pět minut, protože byla součástí komplexu, který se skládal z policejního oddělení, soudu a věznice. Poté, co ukázaly své průkazy totožnosti, byly doprovozeny až na recepci laboratoře forenzních věd v centrální laboratoři. Byly požádány, aby se na chvíli posadily v malé lobby, zatímco byl zavolán technik, který měl na starosti tkaninové materiály.
„Myslíš, že je nějaká šance, že tkanina je pro vraha nějakou vizitkou?“ zeptala se DeMarco.
„Může to tak být. Mohlo to něco znamenat jen pro vraha. Tak či onak, teď se zdá, že ta tkanina – z nějaké přikrývky– je naše jediné skutečné spojení s ním.“
Kate si vzpomněla na hrozný případ, na kterém kdysi pracovala na počátku devadesátých let. Muž zabil pět lidí – všechny své bývalé přítelkyně. Než je uškrtil, přinutil každou z nich, aby polknula kondom. Nakonec neměl žádný jiný skutečný důvod, proč to udělal než jeho nenávist z nošení kondomů během sexu. Kate nevylučovala ani tu verzi, že by tyto zbytky tkanin byly pro tenhle případ zcela bezvýznamné.
Jejich čekání bylo krátké; vysoký starší muž přispěchal ze dveří přímo k nim. „Jste z FBI?“ zeptal se.
„To jsme,“ řekla Kate ukazujíc její průkaz. DeMarco udělala to samé a muž si je pečlivě prohlédl.
„Rád vás poznávám, agentky,“ řekl. „Jsem Will Reed a dělal jsem testy na tkaninu z těch nedávných vražd. Proto jste tady, viďte? Agentko DeMarcová, to vám jsem poslal dříve tu fotku?”
„Správně,“ řekla DeMarco. „Doufaly jsme, že nám povíte něco nového o té tkanině.“
„No, velice rád bych vám pomohl, ale pokud se jedná o tyhle dva kusy textilu, obávám se, že nemám nic, co vám mohu nabídnout. Zdá se, že vrah si dal záležet na tom, aby vtlačil látku do krků obětí, ale byl také docela opatrný, aby za sebou nezanechal žádné stopy.“
„Jo, tomu rozumíme,“ řekla Kate. „Ale mimo fyzických výsledků jsem také přemýšlela, jestli je něco, co byste nám mohl říct o samotné tkanině.“
„Och,“ řekl Reed. „S tím vám můžu pomoci.“
„Jsem toho názoru, že oba útržky pocházejí ze stejného zdrojového materiálu,“ řekla Kate. „S největší pravděpodobností to byla přikrývka.“
„Myslím si, že je to dobrý odhad,“ řekl Reed. „Nebyl jsem si celkem jistý, dokud jsem neviděl druhý útržek a jeho barvu, texturu i materiál.”
„Existuje nějaký způsob, jak zjistit, jak stará může být ta přikrývka?“ zeptala se Kate.
„Bohužel ne. Můžu vám však říci, z čeho byla přikrývka vyrobena. Podařilo se mi zjistit, že je to zvláštní kombinace tkanin použitých na přikrývku, v porovnání s tím, co se obvykle používá. Převážná většina přikrývky byla vyrobena z vlny, což samozřejmě není vůbec neobvyklé. Ale sekundární materiál použitý v této tkanině je bambusová bavlna.“
„Liší se nějak extra od běžné bavlny?“ zeptala se Kate.
„Ne moc,“ řekl. „V naší laboratoři se setkáváme se spoustou oblečení a materiálů souvisejících s tkaninami. Ale na prstech jedné ruky můžu spočítat, kolikrát jsem se dostal do kontaktu s něčím, co obsahovalo stopy bambusové bavlny. Není to velmi vzácný materiál, ale není ani tak rozšířený jako základní bavlna.“
„Jinými slovy,“ řekla DeMarco, „by nebylo příliš těžké najít společnosti, které ji používají jako primární materiál?“
„To nevím,“ řekl Reed. „Možná byste ale měly vědět, že bambusová bavlna je přítomna v chlupatějších přikrývkách. Podle toho, co jsem viděl, je docela prodyšná. Pravděpodobně se jedná o něco dražšího. Mimochodem, nedaleko od města je fabrika, kde se vyrábí podobné věci. Dražší přikrývky, prostěradla, prohozy, takové věci.“
„Znáte jméno té firmy?“ zeptala se DeMarco.
„Biltmore Threads. Je to menší společnost, která téměř zbankrotovala, když všichni začali nakupovat online.“
„Je ještě něco, co nám chcete sdělit?“ zeptala se Kate.
„Ano, ale je to trochu nechutné. Co se týče paní Nashové, tkanina byla vtlačena tak hluboko, že téměř z toho zvracela, dokonce i tak blízko smrti. Na látce byla žaludeční kyselina.“
Kate přemýšlela o síle, kterou někdo musel vyvinout, aby to udělal…o tom, jak velká část ruky musela vejít do úst oběti.
„Děkuji vám za váš čas, pane Reed,“ řekla Kate.
„To je samozřejmost. Jen doufám, že v dohledné době neuvidím třetí kus takové přikrývky.“
KAPITOLA SEDMÁ
Bylo trochu děsivé, že cesta do Biltmore Threads vedla Kate a DeMarco po stejné cestě po jaké se vydaly do Whip Springs ve čtyři hodiny v to ráno. Továrna a sklad byly umístěny podél dvouproudové silnice, která se odpojovala od hlavní cesty. Byly zastrčeny spolu se suchou trávou ve stejném lese, který ukrýval dům rodiny Nashových před hlavní cestou.
Při pohledu z parkoviště to nevypadalo, že by si Biltmore Threads vedlo tak špatně, jak říkal Will Reed. Místo vypadalo tak, že zaměstnává alespoň padesát lidí, a to bylo založeno jen na odhadu z této části dne. S továrnou jako tato Kate předpokládala, že zde funguje práce na směny, což znamená, že později přijde na noční směnu dalších zhruba padesát lidí.
Vešly do lobby. Žena sedící za pultem se na ně podívala se záludným výrazem. Bylo jasné, že nemívají mnoho návštěvníků.
„Můžu vám pomoct?“ zeptala se.
DeMarco prošla kolečkem seznamování se a poté ukázaly své průkazy. Žena za pultíkem je pustila přes dveře ve vzdálené části lobby. Tatáž žena se tam s nimi potkala a pak je zavedla dolů malou halou. Na konci haly otevřela sadu dvojitých dveří, které vedly do výrobní části Biltmore Threads. Vícero sad tkalcovských stavů a dalšího zařízení,