Морган Райс

Osud Draků


Скачать книгу

bezpečná. To totiž nebyl vůbec nikdo.

      Jenže ona nebyla tím, kdo by měl teď utíkat. Ona naopak musela zjistit, kdo byl vrahem jejího otce, a pokud to byl Gareth, byla rozhodnutá nedopřát si ani vteřiny oddechu, dokud nebude spravedlnosti učiněno za dost. Dobře věděla, že duše jejího otce nedojde pokoje, dokud nebude jeho vrah vypátrán. Spravedlnost byla to hlavní, o co se celý život snažil a ze všech lidí na světě si nejvíce zasloužil, aby byla vykonána i pro něj.

      Gwen znovu přemýšlela o jejich setkání se Steffenem. Byla si jistá, že ten člověk něco skrývá a přemýšlela, co to může být. Doufala, že až přijde vhodný čas, tak sám začne mluvit. Jenže co když ne? Věděla, že musí ve svém pátrání pokračovat co nejrychleji, jenže bez Steffena nevěděla, kde jinde vlastně hledat.

      Po chvíli vstala ze své chladivé koupele a jak ji příroda stvořila se vydala ke břehu, na který obratně vyšplhala. Jemně se třesoucí v ranním vzduchu se schovala za tlustý strom a naučeným pohybem sáhla pro ručník na větev, která ji k tomu účelu vždy sloužila.

      Jenže ručník tam nebyl. Stála a nechápala, co se to mohlo stát. Byla si naprosto jistá, že jej tam před koupelí pověsila, tak jako to dělávala pokaždé.

      Zmateně se rozhlížela, její tělo se třáslo, a snažila se pochopit, co se mohlo stát, když tu za sebou najednou uslyšela pohyb. Pak se všechno stalo ráz na ráz. O zlomek okamžiku později si uvědomila, že za ní stojí jakýsi muž.

      Měl na sobě černý plášť s kápí a vypadal úplně přesně jako ten z jejího snu. Popadl ji zezadu, kostnatou rukou jí zacpal ústa, aby nemohla křičet, a pevně jí stisknul. Druhou ruku ji ovinul kolem pasu, přitiskl ji k sobě a zvednul tak, že se její chodidla ocitla ve vzduchu.

      Začala kopat nohama kolem sebe a snažila se křičet, dokud ji zase nepostavil na zem. Pokusila se vymanit z jeho sevření, ale byl na ni příliš silný. Uviděla, že u sebe má dlouhou dýku s rudým ostřím, úplně stejnou jako tu, kterou viděla ve svém snu. Takže to nakonec opravdu bylo varování.

      Ta čepel se teď ocitla na jejím krku a tiskla se k němu tak těsně, že kdyby se pohnula do jakéhokoliv směru jen o maličký kousek, tak by tím sama sebe řízla. Musela bojovat o každé nadechnutí. Po tvářích se jí začaly kutálet zoufalé slzy. Zlobila se sama na sebe. Jak jenom mohla být tak hloupá. Měla teď být přece mnohem opatrnější.

      „Poznáváš, kdo jsem?“ zeptal se muž.

      Naklonil se k ní, aby mohla zahlédnout jeho tvář. Její srdce se zastavilo, byla to ta samá, kterou viděla ve svém snu. Muž, kterému chybělo jedno oko a po tváři se mu táhla jizva.

      „Ano,“ odpověděla třesoucím se hlasem.

      Znala tu tvář velmi dobře. Nevěděla jaké je jeho jméno, ale byla si jistá, že to byl pouliční rváč. Takový ten typ nejnižšího ražení, jeden z party výrostků, se kterými Gareth kamarádil od dob, kdy byl ještě malý kluk. Tenhle pro Garetha pracoval jako poslíček. Vždycky jej posílal, když chtěl někoho zastrašit – anebo možná dokonce i zabít.

      „Jsi pes mého bratra,“ zasyčela mu vzpurně do tváře.

      Věnoval jí úsměv, kterému chybělo několik zubů.

      „Nesu od něj vzkaz,“ řekl. „Napíšu ho čepelí téhle dýky, aby sis ho pro budoucnost líp zapamatovala. Mám ti vyřídit, abys přestala čmuchat. A abys na to nezapomněla, tak ti teď nechám poznámku rovnou na tý tvojí tvářičce. Tam ti to vydrží celý život.“

      Nato si odfrkl, zvednul dýku a začal ji přibližovat ke Gwenině obličeji.

      „NE!“ vykřikla zoufale.

      Jediné co však mohla kromě křiku udělat, bylo připravit se na to, co mělo přijít a změnit celý její život.

      Jenže než se čepel dotkla tváře, něco se stalo. Někde z výšky nad nimi se ozval vysoký dravčí výkřik a na mužovu hlavu se snesl velký stříbřitý sokol. Gwen ptáka okamžitě poznala:

      Estopheles.

      Pták zaryl svoje pařáty do mužova obličeje zrovna v okamžiku, kdy přiložil čepel na Gweninu tvář. Nůž zaštípal na jemné kůži a stihnul ji říznout než najednou změnil svůj zamýšlený směr. Muž vykřikl, upustil nůž a zvedl ruce k hlavě, aby se bránil nečekanému útoku. V ten okamžik proniklo větvemi stromů, které zakrývaly lagunu, několik silných paprsků ostrého slunečního světla. Gwen zahlédla jak Estopheles využila mužova chvilkového oslnění a odlétala do bezpečí pryč. Byla si jistá, prostě to věděla, že sokola určitě poslal její otec.

      Teď ale nesměla marnit čas. Prudce sebou trhla, otočila se a, přesně jak ji to učili její učitelé, kopla muže patou přímo na solar. Trefila se naprosto perfektně. Chlap se okamžitě zlomil v pase, zdrcen přesností zásahu i jeho nečekanou razancí. Tohle se učila od doby, kdy byla ještě malé děcko a s takovou dávkou rutiny ani nepotřebovala velkou sílu, aby byla schopna zlikvidovat útočníka. K takovému úderu stačilo použít nejsilnějších svalů, které lidské tělo má – stehen – a především se precizně trefit do správného místa.

      Musela však pokračovat dál, dokud její výhoda trvala. Oběma rukama chytila muže za vlasy na zátylku, čímž přidržela jeho hlavu dole, aby se nemohl hned snadno narovnat, a ve stejném momentu vystřelila kolenem vzhůru. Perfektně se trefila doprostřed jeho nosního můstku.

      Ozvalo se prasknutí oznamující, že rána padla přesně jak měla. Z mužoval obličeje se okamžitě začala řinout krev. Bylo jasné, že mu zlomila nos.

      Věděla, že ho musí vyřídit nadobro. Popadnout tu dýku a vrazit mu ji do srdce.

      Конец ознакомительного фрагмента.

      Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

      Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию на ЛитРес.

      Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.

/9j/4R3qRXhpZgAATU0AKgAAAAgABwESAAMAAAABAAEAAAEaAAUAAAABAAAAYgEbAAUAAAABAAAA agEoAAMAAAABAAIAAAExAAIAAAAmAAAAcgEyAAIAAAAUAAAAmIdpAAQAAAABAAAArAAAANgALcbA AAAnEAAtxsAAACcQQWRvYmUgUGhvdG9zaG9wIEVsZW1lbnRzIDEyLjAgV2luZG93cwAyMDE1OjA4 OjIxIDEwOjU2OjI3AAADoAEAAwAAAAEAAQAAoAIABAAAAAEAAAV4oAMABAAAAAEAAAf4AAAAAAAA AAYBAwADAAAAAQAGAAABGgAFAAAAAQAAASYBGwAFAAAAAQAAAS4BKAADAAAAAQACAAACAQAEAAAA AQAAATYCAgAEAAAAAQAAHKwAAAAAAAAASAAAAAEAAABIAAAAAf/Y/+IMWElDQ19QUk9GSUxFAAEB AAAMSExpbm8CEAAAbW50clJHQiBYWVogB84AAgAJAAYAMQAAYWNzcE1TRlQAAAAASUVDIHNSR0IA AAAAAAAAAAAAAAAAAPbWAAEAAAAA0y1IUCAgAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAARY3BydAAAAVAAAAAzZGVzYwAAAYQAAABsd3RwdAAAAfAAAAAUYmtw dAAAAgQAAAAUclhZWgAAAhgAAAAUZ1hZWgAAAiwAAAAUYlhZWgAAAkAAAAAUZG1uZAAAAlQAAABw ZG1kZAAAAsQAAACIdnVlZAAAA0wAAACGdmlldwAAA9QAAAAkbHVtaQAAA/gAAAAUbWVhcwAABAwA AAAkdGVjaAAABDAAAAAMclRSQwAABDwAAAgMZ1RSQwAABDwAAAgMYlRSQwAABDwAAAgMdGV4dAAA AABDb3B5cmlnaHQgKGMpIDE5OTggSGV3bGV0dC1QYWNrYXJk